Evropská komise uložila společnosti Microsoft pokutu 561 milionů eur za technickou chybu na obrazovce výběru prohlížeče

Evropská komise dnes oznámila pokutu ve výši 561 milionů eur společnosti Microsoft za nedodržení závazků souvisejících s volbou uživatelského prohlížeče. Z důvodu technické chyby se na počítačích prodávaných v EU od května 2011 do července 2012 neobjevila obrazovka volby prohlížeče, což způsobilo nedodržení závazku vůči ES.

Microsoft se omluvil za technickou chybu a vydal následující prohlášení.

Přebíráme plnou odpovědnost za technickou chybu, která tento problém způsobila, a omlouváme se za ni. Poskytli jsme Komisi úplné a upřímné posouzení situace a podnikli jsme kroky k posílení našeho vývoje softwaru a dalších procesů, abychom se této chybě – nebo něčemu podobnému – v budoucnu vyhnuli.

Kompletní tisková zpráva po přestávce.

Antimonopolní úřad: Komise pokutuje Microsoft za nedodržení závazků týkajících se výběru prohlížeče

Evropská komise uložila společnosti Microsoft pokutu ve výši 561 milionů eur za to, že nedodržel své závazky nabídnout uživatelům obrazovku pro výběr prohlížeče, která jim umožní snadno si vybrat preferovaný webový prohlížeč. V roce 2009 učinila Komise tyto závazky právně závaznými pro společnost Microsoft do roku 2014 (viz IP/09/1941). V dnešním rozhodnutí Komise zjistila, že se společnosti Microsoft nepodařilo od května 7 do července 1 zavést obrazovku volby prohlížeče se svým Windows 2011 Service Pack 2012. 15 milionů uživatelů Windows v EU proto během tohoto období nevidělo obrazovku výběru. Společnost Microsoft uznala, že obrazovka výběru se během této doby nezobrazila.

Viceprezident Komise odpovědný za politiku hospodářské soutěže Joaquín Almunia řekl: „V roce 2009 jsme uzavřeli naše vyšetřování o podezření na zneužití dominantního postavení ze strany společnosti Microsoft kvůli vázání Internet Exploreru na Windows tím, že jsme přijali závazky nabízené společností. Právně závazné závazky dosažené v antimonopolních rozhodnutích hrají v naší politice vymáhání velmi důležitou roli, protože umožňují rychlé řešení problémů hospodářské soutěže. Taková rozhodnutí samozřejmě vyžadují přísné dodržování. Nedodržení je velmi závažné porušení, které musí být patřičně sankcionováno.“

V prosinci 2009 učinila Komise právně závazné závazky společnosti Microsoft, které nabídla americká softwarová společnost, aby se vypořádala s obavami z narušení hospodářské soutěže souvisejícími s vázáním webového prohlížeče společnosti Microsoft, Internet Explorer, s jejím dominantním klientským operačním systémem Windows (viz IP/09/1941 , MEMO/09/558 a MEMO/09/559). Konkrétně se společnost Microsoft zavázala zpřístupnit po dobu pěti let (tj. do roku 2014) v Evropském hospodářském prostoru „obrazovku výběru“, která uživatelům operačního systému Windows umožní informovaně a nezaujatě zvolit, který webový prohlížeč (prohlížeče) chtějí nainstalovat. vedle nebo místo webového prohlížeče společnosti Microsoft.

Obrazovka výběru byla od března 2010 poskytována uživatelům systému Windows v Evropě, kteří mají jako výchozí webový prohlížeč nastaven Internet Explorer. Zatímco byla implementována, obrazovka výběru byla u uživatelů velmi úspěšná: například do listopadu 2010 bylo přes ni staženo 84 milionů prohlížečů. Když bylo v červenci 2012 zjištěno a zdokumentováno nedodržení, zahájila Komise šetření (viz IP/12/800) a před přijetím rozhodnutí oznámila společnosti Microsoft své formální námitky v říjnu 2012 (viz IP/12/1149).

Je to poprvé, co musela Komise pokutovat společnost za nedodržení rozhodnutí o závazcích. Při výpočtu pokuty vzala Komise v úvahu závažnost a dobu trvání protiprávního jednání, potřebu zajistit odrazující účinek pokuty a jako polehčující okolnost skutečnost, že Microsoft s Komisí spolupracoval a poskytl informace, které pomohly Komisi, aby věc účinně prošetřila.

Pozadí

Když Komise zjistí porušení antimonopolních pravidel EU, jako je zneužití dominantního postavení na trhu (článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie), může přijmout rozhodnutí podle článku 7 antimonopolního nařízení EU (1/ 2003) zakazuje takové chování a ukládá sankce. Komise může uložit pokutu až do výše 10 % celkového obratu podniku v předchozím obchodním roce.

Podle článku 9 nařízení však může Komise rovněž uzavřít antimonopolní šetření tím, že učiní závazky nabídnuté dotčenými společnostmi právně závazné. Takové rozhodnutí podle článku 9 neuvádí, že došlo k porušení antimonopolních pravidel EU, a neukládá sankci. Právně však zavazuje dotčené společnosti k dodržování závazků. Od vstupu nařízení v platnost v roce 2003 přijala Komise 29 rozhodnutí podle článku 9, včetně rozhodnutí o Internet Exploreru (IP/09/1941).

Pokud společnost poruší tyto závazky, čl. 23 odst. 2 antimonopolního nařízení zmocňuje Komisi ukládat pokuty až do výše 10 % jejího celkového obratu v předchozím obchodním roce.

Vyšetřování Komise týkající se vázaného prodeje Windows a Internet Explorer se lišilo od antimonopolního případu týkajícího se společnosti Microsoft, který skončil v roce 2004 rozhodnutím, v němž bylo zjištěno, že společnost Microsoft zneužila svého dominantního postavení a uložila pokuty. Tento případ se zaměřil na interoperabilitu mezi Windows a servery pracovní skupiny a na propojení Windows Media Player s Windows (IP/04/382).